Jak se žije potapěčům, když nejsou pod vodou ?

    by Frkojferin

Z domu na rušné pražské ulici vyjde potápěč s aktovkou. Odemkne auto nasedne a odjíždí...
Několik záběrů jak auto projíždí Prahou.

Komentář: Toto je pan Bláha, je to potapěč, žije mezi námi a není sám.

Záběr do stromovky, parkem prochází obyčejní lidé, mezi nimi i potápěči v párech s dívkami posedávají na lavičkách, jezdi na kolech (s ploutvemi)
Do záběru vejde komentátor s mikrofonem a zastaví potapěče projíždějícího na skateboardu.

K: Dobrý den můžu vás na chvíli obtěžovat ?
P: Ano, samo.
K: Kdy a proč jste se stal potapěčem ?
P: Začalo to v době sexuálního probouzení, v té době jsem tíhnul ke gumě později jsem zjistil, že mne plně uspokojuje neoprén. Další výhodou je fakt, že jsme si v neoprénu všichni rovní, není poznat kdo je bohatý kdo chudý, kdo je cikán kdo neofašista.

Komantář: Ano, takoví jsou všichni.

Profese potapěče sebou nese určitá rizika. Hrozí vám kupříkladu kesonova nemoc, která vzniká při příliš rychlém vynoření z velké hloubky, nebo se můžete udusit dusíkem, může vás napadnout žralok a nebo můžete uhořet v lese. Dále pak je možné, že, pokud nedáte přednost zprava, vás porazí ponorka, a to i když máte na přeplavu absolutní přednost. Kapitáni takových ponorek bývají často opilci.

A nyní se podívame na celou věc z praktického hlediska.

Střih na plavecký bazén v Podolí
Procházení prostory areálu. střih na muže s velkým rozprašovačem na zádech postávajícího v blizkozti bazénu. Má na sobě montérky a kšiltovku, na krku má zavěšenu kasičku.
Na trávě okolo něj se na dekách válí potapěči, co chvíli některý zdvihne ruku. Okamžitě jak jej muž zahlédne přiběhne a celého ho pokropí, pak natáhne ruku a vyinkasuje od potapěče nějakou částku kterou uloží do kasičky.

Existence potápěčů dala vzniknout řadě nových povolání,zde vidíme profesionálního navlhčovače. U potapěčů se těší veliké oblibě, protože jak si jistě dovedete představit opalovat se v neoprénu není žádný med. Na přímém slunci dosahuje teplota pod neoprenem až 90°C, nenavlhčovaný potapěč tak během dvou až tří hodin hyne. Naštěstí se po vzniku navlhčovače omezily ztráty v řadách potapěčů na minimum.

Střihem se přesouváme na křižovatku na I.P.Pavlova. Vidíme zde chodce vyčkávající na zelenou, mezi nimi i některé potapěče. Právě kolem nich se točí muži s kbelíky a kartáči a celého potapěče drhnou (vzniká při tom hodně pěny), leští mu brýle a nakonec ho rozprašovačem oplachují. Potapěč zaplatí a na zelenou pokračuje dál v cestě.

Zde vidíme další úžasnou službu. Během dne se na potápěčích nachytá velké množství prachu, ten způsoboval potapěčům mnoho nepříjemností v autobusech, v čekarnách u lékařů, v restauracích a podobně, zanechávali za sebou na sedačkách černé skvrny. Těmto dnům však je konec - od doby vzniku této služby už podobné problémy nejsou.

...

Je jich mnoho a patří do společnosti tak dlouho že je ani nevnímáme. Nesou sebou odkaz Jacquese Costeua vynálezce akvalungu. Jsou to obyčejní lidé, skromní a milí.